...je hudební nástroj (variabilní zvuková instalace) nalezených kovových objektů, umístěných na polystyrénových rezonátorech (polystyren je hmota, která nechává železa při jejím dotyku volně znít).
Orloj snivců je rovněž stejnojmenný komorní ansámbl dostředivý okolo tohoto nástroje. Obsazení je proměnlivé, a tvoří jej většinou hráči Zapomenutého orchestru země snivců.
Hudba na Orloj se vytváří většinou bubnováním, čímž vzniká řada jemných, dlouho znějících tónů a zvuků. Kaleidoskopickými změnami hudebních motivů, převážně repetitativních vzorků, vzniká nepravidelně se vyvíjející hudební struktura.
Hudba je extrémně závislá na tichu, akustice a prostředí. Ideální je akustické hraní ve znějícím prostoru.
Posluchač má většinou možnost si na nástroj sám po představení zahrát... Orloj bývá i součástí výstav = instalací s možným zapojením návštěvníků.
Historie
Mezi kdákáním slepic, štěbetáním husí, štěkáním psů a mňoukáním koček zaznívá "Šumavský cinkál", prázdninový objev snivce Jaroslava Kořána v po šumavských Mačicích.
Spolu se snivcem Michalem Kořánem ho pak léta zdokonalují a rozšiřují do zajímavější podoby trpělivým výběrem železných tyčí, roubů, hřebů, plechů...
Jako "Orloj snivců" a s třetím snivcem Markem Šebelkou, se tato podivná instalace poprvé představuje na vernisáži výstavy "V dimenzích prázdna" 18.března 1992 v olomouckém Vlastivědném muzeu.
Původní tříčlenná sestava se postupně proměňuje: Na duo bratří Kořánů, solové hraní J.K., na trio s Terezou Roglovou a Richardem Horkým, pozdeji s kytaristou Romanem Plischkem. Nepravidelně pak s new yorským výtvarníkem a výrobcem vlastních hudebních nástrojů Michaelem Deliou nebo dalšími hosty… V poslední době se zpěvačkou a perkusionistkou Milli Janatkovou.
from Horologe history:
One day a clinking sound of a "Sumava Mountain Jingler" emerges out of a maze of cackling, chirping, barking and miaowing, as an invention by JK during his vacation in Macice, a quiet village in the Sumava mountains. (A picturesque region in the southern Bohemia)
It takes years for JK and another dreamer, his brother Michael, to refine the instrument and to bring it to its final form by working patiently on selecting the right metal components: poles, nails, rods, plates etc.
This somewhat peculiar installation is introduced as "The Horologe of Dreamers" and its first performance is scheduled for the opening of an exhibiton of "In the Dimensions of Emptiness" on March 18th, 1992 in the Museum of National History in the Moravian town of Olomouc. A third dreamer, Marek Sebelka, participates in the project.
The original setup of the three musicians goes through changes. The brothers Koran's Duo, as the core of the group, stays the longest, as well as the solo performer JK. But gradually the group merges with the FOOD musicians. At first a trio is formed, made up of JK, Tereza Roglova (vocals) and Richard Horky (cello), later Roman Plischke (guitar) joins the group, followed by Michal Delia (visual artist and a maker of his own musical instruments). And recently performances with singer and percussionist Milli Janatková have entered the scene.
motto:
„Hodinový hudební stroj"
vznikl v době „Technického středověku", jak nazývají někteří snivci naši současnost a odbíjí čas často jí navzdory. Proto i nejpříhodnější dobou hraní na tento nástroj a důležitým časem snivců vůbec, je bezesporu západ slunce. Prchavý moment, jenž koresponduje se zvukem, charakterem hudby a hlavně cítěním snivců. Zvukově na sebe působí velké množství nepojmenovaných tónů a alikvót, což osvobozuje a inspiruje.
Na hraní i poslech Orloje je zapotřebí ticha, klidu, vhodné akustiky a prostředí. Teprve potom může nastat vzájemná komunikace
a zvuk prostoupí prostor. Je to pout, cesta zvukem. Lecos může vystoupit na povrch.
Věci zasuté i ticho, jež je součástí života.
Jaroslav Kořán 1992
motto:
This mechanical clockwork appeared right in the age of the "Technical Middle Ages", (as the present times are called by some dreamers) and strikes time in contradiction with it. Therefore the most important period of the day for the dreamers and the most suitable time for playing the clinker is, undoubtedly, sunset. Those are the fugitive moments corresponding with the sound, the character of music and in particular the dreamers' feelings, emotions and sentiments. Silence, suitable acoustics and environment are necessary for playing and listening to the Horologe. Numerous unnamed aliquot tones affect themselves acoustically, which in turn inspire and liberate the musicians and listeners.
It is a passage through sound. Various elements, which were previously hidden hand in hand with silence, which are part of our lives, slowly rise to the surface.
Jaroslav Kořán 1992
